Psychomotoricky vyvoj a vyvoj motorickych kompetencí kongenitálně nevidomého dítěte do 36 měsíc věku [Psychomotor development and development of motor competences of congenital blind children from born to 36 month of age]

D le itou podmínkou pochopení vyvoje zrakově posti eného dítěte je komplexnost chápání v ech aspekt , které v kone né podobě ovlivní formování jeho osobnosti. Jednou z těchto formativních sou ástí je i psychomotoricky vyvoj, ktery se v pr běhu let demonstruje jako míra motorické kompetence odpovídající aktuální dosa ené úrovni. U normálně vidících dětí probíhá vyvoj podle obecně platnych vyvojovych princip , které jsou odvozeny z vyvoje kojenecké motoriky jak ji prezentuje Gsellova vyvojová teorie zrání. ( ulová 2004). U jinak zrakově disponovaného dítěte musí byt postupné vytvá ení novych motorickych kompetencí podněcováno ji od prvních dn po narození, co je obzvlá tě d le ité u kongenitálně nevidomych. Pro pochopení souvislostí psychomotorického vyvoje podněcujícího vytvá ení odpovídajících motorickych kompetencí je nutné p ipomenout geneticky vklad v latentní podobě genotypu, ktery pak vněj í následné formativní aspekty p etvá í do podoby fenotypu. Pokud se op eme poznatky Vojty (1995), m eme konstatovat, e psychomotoricky vyvoj je díky na emu genetickému naprogramování spou těn automaticky a navenek se v pr běhu prvního roku ivota demonstruje typickym vzp imováním charakteristickym pro lověka, pokud probíhá v podnětném prost edí. Hnacím motorem tohoto procesu je senzorika. Patologií zraku jako jedné z těchto komponent je ovlivněna inter senzorická koordinace a je naru eno protó sociální chování, které se projeví v celkové sociální reakci jinak zrakově disponovaného dítěte a odrazí se i v psychomotorickém vyvoji, ktery se v rané fázi vyvoje projeví v nedostate né kvalitě základních posturálních stereotyp . V p ípadě, e dojde k vytvo ení jiného díl ího pohybového vzoru, ktery je patologickym obrazem správné funkce a dojde k jeho ulo ení do CNS, je vysledny pohyb rovně prezentován v r zném stupni patologie a stává se vyrazně limitujícím faktorem pro budování vy ích úrovní motorickych kompetencí. Praktickym d sledkem je pak patná rytmizace pohybu, nesprávná asová a prostorová posloupnost pohyb , omezené rovnováhové schopnosti, patná koordinace slo itěj ích pohyb a dal í komplikace. Vychodiskem z této situace je promy lená skladba aktiva ní stimula ních aplikovanych pohybovych program pod spole nou kontrolou pediatra, neurologa a fyzioterapeuta. Cílem je, jak uvádí Nielsenová (1998), pochopit jednotlivé kroky v u ení nevidomého dítěte p i vyvoji tak, abychom v etězci posloupností nevynechali ádny lánek. [Human movement is natural part of existence of all human beings. Children with visual impairments have significant needs, which should