%0 Journal Article
%T Psychomotoricky vyvoj a vyvoj motorickych kompetenc¨ª kongenit¨¢ln¨§ nevidom¨¦ho d¨ªt¨§te do 36 m¨§s¨ªc  v¨§ku [Psychomotor development and development of motor competences of congenital blind children from born to 36 month of age]
%A Zbyn¨§k Jane£¿ka
%A Dana £¿t¨§rbov¨¢
%A Martin Kudl¨¢£¿ek
%J T¨§lesn¨¢ Kultura
%D 2008
%I Palacky University
%X D le itou podm¨ªnkou pochopen¨ª vyvoje zrakov¨§ posti en¨¦ho d¨ªt¨§te je komplexnost ch¨¢p¨¢n¨ª v ech aspekt , kter¨¦ v kone n¨¦ podob¨§ ovlivn¨ª formov¨¢n¨ª jeho osobnosti. Jednou z t¨§chto formativn¨ªch sou ¨¢st¨ª je i psychomotoricky vyvoj, ktery se v pr b¨§hu let demonstruje jako m¨ªra motorick¨¦ kompetence odpov¨ªdaj¨ªc¨ª aktu¨¢ln¨ª dosa en¨¦ ¨²rovni. U norm¨¢ln¨§ vid¨ªc¨ªch d¨§t¨ª prob¨ªh¨¢ vyvoj podle obecn¨§ platnych vyvojovych princip , kter¨¦ jsou odvozeny z vyvoje kojeneck¨¦ motoriky jak ji prezentuje Gsellova vyvojov¨¢ teorie zr¨¢n¨ª. ( ulov¨¢ 2004). U jinak zrakov¨§ disponovan¨¦ho d¨ªt¨§te mus¨ª byt postupn¨¦ vytv¨¢ en¨ª novych motorickych kompetenc¨ª podn¨§cov¨¢no ji  od prvn¨ªch dn  po narozen¨ª, co  je obzvl¨¢ t¨§ d le it¨¦ u kongenit¨¢ln¨§ nevidomych. Pro pochopen¨ª souvislost¨ª psychomotorick¨¦ho vyvoje podn¨§cuj¨ªc¨ªho vytv¨¢ en¨ª odpov¨ªdaj¨ªc¨ªch motorickych kompetenc¨ª je nutn¨¦ p ipomenout geneticky vklad v latentn¨ª podob¨§ genotypu, ktery pak vn¨§j ¨ª n¨¢sledn¨¦ formativn¨ª aspekty p etv¨¢ ¨ª do podoby fenotypu. Pokud se op eme poznatky Vojty (1995), m  eme konstatovat,  e psychomotoricky vyvoj je d¨ªky na emu genetick¨¦mu naprogramov¨¢n¨ª spou t¨§n automaticky a navenek se v pr b¨§hu prvn¨ªho roku  ivota demonstruje typickym vzp imov¨¢n¨ªm charakteristickym pro  lov¨§ka, pokud prob¨ªh¨¢ v podn¨§tn¨¦m prost ed¨ª. Hnac¨ªm motorem tohoto procesu je senzorika. Patologi¨ª zraku jako jedn¨¦ z t¨§chto komponent je ovlivn¨§na inter senzorick¨¢ koordinace a je naru eno prot¨® soci¨¢ln¨ª chov¨¢n¨ª, kter¨¦ se projev¨ª v celkov¨¦ soci¨¢ln¨ª reakci jinak zrakov¨§ disponovan¨¦ho d¨ªt¨§te a odraz¨ª se i v psychomotorick¨¦m vyvoji, ktery se v ran¨¦ f¨¢zi vyvoje projev¨ª v nedostate n¨¦ kvalit¨§ z¨¢kladn¨ªch postur¨¢ln¨ªch stereotyp . V p ¨ªpad¨§,  e dojde k vytvo en¨ª jin¨¦ho d¨ªl ¨ªho pohybov¨¦ho vzoru, ktery je patologickym obrazem spr¨¢vn¨¦ funkce a dojde k jeho ulo en¨ª do CNS, je vysledny pohyb rovn¨§  prezentov¨¢n v r zn¨¦m stupni patologie a st¨¢v¨¢ se vyrazn¨§ limituj¨ªc¨ªm faktorem pro budov¨¢n¨ª vy  ¨ªch ¨²rovn¨ª motorickych kompetenc¨ª. Praktickym d sledkem je pak  patn¨¢ rytmizace pohybu, nespr¨¢vn¨¢  asov¨¢ a prostorov¨¢ posloupnost pohyb , omezen¨¦ rovnov¨¢hov¨¦ schopnosti,  patn¨¢ koordinace slo it¨§j ¨ªch pohyb  a dal ¨ª komplikace. Vychodiskem z t¨¦to situace je promy len¨¢ skladba aktiva n¨ª stimula n¨ªch aplikovanych pohybovych program  pod spole nou kontrolou pediatra, neurologa a fyzioterapeuta. C¨ªlem je, jak uv¨¢d¨ª Nielsenov¨¢ (1998), pochopit jednotliv¨¦ kroky v u en¨ª nevidom¨¦ho d¨ªt¨§te p i vyvoji tak, abychom v  et¨§zci posloupnost¨ª nevynechali  ¨¢dny  l¨¢nek. [Human movement is natural part of existence of all human beings. Children with visual impairments have significant needs, which should
%K kongenit¨¢ln¨§ nevidom¨¦ d¨ªt¨§
%K psychomotoricky vyvoj
%K ran¨¢ intervence
%K kojeneck¨¦ plav¨¢n¨ª
%U http://www.telesnakultura.upol.cz/index.php/telesnakultura/article/view/2